Wikipedie a google o Mrakoplašovi praví toto:

Mrakoplaš je postava z knih Terryho Pratchetta pojednávajících o Zeměploše. Jedná se o mága, který je ústřední postavou mnoha zeměplošských románů. Vyznačuje se nešikovností, neschopností (zejména k čarování) a odporem k práci. Naopak vyložené nadání má ohledně útěku a přežití v podmínkách neslučitelných s životem, což vede k jeho opakovaným schůzkám se Smrtěm, aniž by ten ovšem mohl splnit své poslání. Zprvu proto mezi těmito dvěma postavami panovalo jisté napětí, které se však později urovnalo. Mrakoplaš je aktuálně nejspíše jediným obyvatelem Zeměplochy, u něhož Smrť nedokáže určit čas jeho skonu, a to ani přibližně.

Je oblíbencem bohyně Dámy, což je pravděpodobně důvodem jak pro to, kolik dobrodružství zažil, tak pro to, že je přežil.

Neschopnost při čarování ovšem neznamená, že by nikdy žádné kouzlo nepoužil. Během prvních dvou knih měl v hlavě jedno z osmi Velkých zaklínadel (i když tak trochu proti své vůli) a na konci ho seslal (nebo spíš nechal ho se seslat). V Magickém prazdroji zase byla koncentrace magie tak vysoká, že i jemu se dařilo čarovat.

Zajímavé je i Mrakoplašovo Zavazadlo (dar od Dvoukvítka).

Typické rčení: „Už tady nejsem!"
Následující typické rčení: „A jak jsem si zase vykoledoval tohle?"

 Během své podivuhodné kariéry byl přítomen stvoření vesmíru, prošel Peklem, několikrát se dotkl Smrtě, spadl z Plochy, porazil nejmocnějšího mága Zeměplochy polovinou cihly zabalené v ponožce, stejně tak jako zneškodnil množství dalších příšer, některé z nich v lidské podobě. V jednom každém z oněch případů ovšem měl v úmyslu dělat v té době něco úplně jiného.

:)
Vaverka se s výkřikem "elfové!" vrhl napříč místností k myší díře a zmizel.
"Co budeme dělat?" rozhlížel se Dvoukvítek.
"Zpanikaříme?" navrhl Mrakoplaš s nadějí.



Můj smutný dovětek:
12. března 2015 zemřel Terry Pratchett, člověk který bude pro mne věčnou inspirací. Díky Siru Terymu vlastně vznikla i tato stránka.
Cítím strašnou touhu klít. Znám velkou spoustu kleteb. Jenže teď nejsem schopen najít jedinou kletbu, která by beze zbytku vyjadřovala moje pocity. Tedy rozhodl jsem se spokojit s klasikou: "Do hajzlu!" a jen přidám citaci jedné oblíbené personifikace: ''JÁ MÁM RADĚJI NASHLEDANOU.'' myslím, že se teď hodí v ní doufat.